Příběh poctivého dělníka

Nedávno jsem mluvil se svým kamarádem z bývalého zaměstnání a po té co jsem si vyslechl, mi nedalo a musel jsem napsat tento článek o jednání s poctivým dělníkem. Můj kamarád pracoval v zahraniční firmě Saar Gummi od roku 2002 až do října 2008 kdy se plně projevil charakter celé firmy a drtivé většiny nadřízených v této firmě, více o tom jak to tam chodí v připravovaném článku. Tento člověk, o němž píši, nebyl za celou dobu byť jedinkrát nemocen, vše se snažil dělat poctivě i když na to ostatní vyloženě s*** a kolikrát to dodělal za ně, chodil na přesčasy, bylo-li třeba a to i za cenu že pak dělal několik šestnáctek a i v sobotu a neděli bez odpočinku. Tento člověk nikdy za celou dobu nic nechtěl až do doby co z osobního důvodu potřeboval, aby zůstal na té směně, kde byl. V tu chvíli se ho nikdo nezastal. Zkoušel to u mistrů, předáků i u obyčejných dělníků že by si tu směnu vyměnili. Každý se k němu otočil zády ale, když oni potřebovali „otroka“ na víkend tak to jim byl dobrý. Nakonec to skončilo tak že jej psychicky úplně rozdeptali a donutili jej odejít. Nyní je už skoro rok nezaměstnaný a stále se mu nedaří najít práci. Copak jsme na tom už tak zle, že všude chtějí jen zloděje, tuneláře a lemply? Podporu mu dali jen půl roku, dál je to přeci výsada jen těch vyvolených nikdy nepracujících! Poctivého člověka radši nechat chcípnout jen aby ti vyvolení měli na chlast na automaty…
Závěrem chci říct jediné: Copak jsme na tom už tak zle a spadli jsme tak hluboko, že za poctivost a píli se krutě platí?!

Jaroslav Drtina

Předseda KR DSSS KHK