Další hovadina z vládní dílny, tentokrát zaměřená na nezaměstnané.
Od nového roku se musí nezaměstnaní hlásit třikrát do týdne na poště, kde vždy dostanou výpis volných pracovních míst a přesný čas další schůzky, od něhož se nezaměstnaný nesmí odchýlit o více jak 30 minut. Údajně to má zamezit práci na černo, ovšem výsledek je úplně jiný.
Podívejme se na to, jak to vypadá v praxi.
Jelikož je velká nezaměstnanost především v příhraničních oblastech můžeme vzít jako příklad dva nezaměstnané například z města Hronov na Náchodsku.
Nezaměstnaný, který pracuje na černo, bude na černo logicky pracovat někde v Hronově, či okolí a to nejspíše formou melouchů s vyplácením na konci dne po práci, na kterých se domluví předem a nedělá mu vůbec žádný problém si udělat na hodinku, či dvě pauzu aby se mohl zastavit na poště, či v nejhorším možném případě pár melouchů obětovat a vyzvednout si cár papíru na kterém stejně žádné nabídky nejsou, a vrátit se na místo práce. Nezaměstnané co pracují na černo o víkendech, tato vládní „vychytávka“ nepálí vůbec.
Na druhé straně nezaměstnaný, který si práci hledá jak to jen jde, ale jelikož přímo v regionu žádná není, nezbývá mu nic jiného než hledat i mimo region, ovšem zde je problém v tom, že pokud se má hlásit v podstatě každý druhý den, tak nemá možnost třeba na dva dny odjet např. do Prahy, či Brna a hledat práci s ubytováním tam, protože i kdyby vyrazil hned druhý den, tak se nestíhá vrátit aby se stihl hlásit na poště, berme zde v potaz, že nezaměstnaný nemá auto a musí využívat veřejné dopravy.
Zkrátka nezaměstnané co si hledají práci aktivně i mimo region to naopak výrazně omezí a šanci na nalezení zaměstnání jim to výrazně přiblíží k nule, protože se musí hlásit na poště jak nějací trestanci, zatím co ty, kteří dělají na černo, to jen nutí si lépe organizovat čas a sladit svoji práci na černo s návštěvami pošty, ale od práce na černo je to rozhodně neodradí.
Místo vymýšlení takovýchto hovadin by se měla vládnoucí sebranka podívat sama na sebe a zeptat se, co způsobuje nezaměstnanost, na to co, nebo spíše kdo zlikvidoval textilní průmysl, který měl v regionu bohatou tradici, proč krachují, či zkrachovaly malé a střední firmy, které bývaly zdrojem pracovních míst nespočtu lidí a byly nahrazeny obřími montovnami, které místo snižování nezaměstnanosti v dané lokalitě si radši pošlou autobus na každou směnu do příhraničních Polských měst.
Doufejme, že občané již tuto sebranku prokouknou a nebudou se řídit podle hesla „když mě někdo čtyřikrát okrade, popáté to už neudělá, protože bude mít už nakradeno“ a nevyřeší to buďto ignorací voleb či volbou těch co je neustále okrádají, je si neustále mění kabát, dle aktuálního politického počasí.
Jaroslav Drtina
Předseda KR DSSS KHK, člen Republikového sněmu DSSS