Masakr v Novém Boru
Dva romští výrostci hráli v baru, kde je vstup od 18 let, automaty. Když po nich barmanka vyžadovala občanské průkazy, byli dost hnusně sprostí a hrubě ji uráželi. Hosté (celkový počet čtyři, víc jich v baru nebylo) je slovně umravňovali a posléze dva z nich je z herny vyvedli. Do deseti minut vpadlo do místnosti komando dospělých vyzbrojených holemi a mačetami a nic netušící muže zezadu (stáli pěkně připravení - v řadě opřeni o barový pult) během chvilky zmasakrovali (doslova). Tloukli a sekali do nich ještě, když už leželi na zemi. Při odchodu jeden z nich se slovy „bílý hlavy zasraný“ zasekl mačetu do hlavy mého syna. Dnes se má podrobit operaci lebky. Stejně jako jeho ležící kamarád je otcem od rodiny a šel v neděli po obědě na jedno. Oběti byly tři (čtvrtý zrovna nestál u baru, podařilo se mu vyklouznout a běžel pro policii) a útočníků prý bylo sedm. Můj syn byl vždy (a je stále) znám jako ochránce nevinných a žen a nikdy dlouho nepřemýšlel, když se měl někoho zastat. Stejně jako jeho zmasakrovaný kamarád a stejně jako pan Velíšek, kterému se to stalo bohužel osudným. Oni mohli skončit obdobně. Nechci pomstu. Tímto apeluji na všechny - neuchylujte se k násilí. Chci, aby spravedlnost měla stejný metr pro všechny bez rozdílu barvy pleti, náboženství atd. Strach ale obchází svědky a z případu se asi stane obyčejná hospodská rvačka. Ale proboha vážení - vždyť oni šli do akce s úmyslem ZABÍT! Co na to pan Petr Uhl a pan Kocáb (který je totálně mimo). Podle nejen mého názoru jsou to právě oni a první byl pan Uhl, kteří našim spoluobčanům vkládají do rukou zbraně. Neustálé zdůrazňování jejich nespravedlivé rasové diskriminace a sociální výhody dávají menšině pocit, že jsou v právu a tedy si mohou dovolit vše a beztrestně. Nebojí se ani policie, která je na silnici ani nezastaví, protože posádce není zatěžko vystoupit a hlídku ztlouci do bezvědomí. Takový případ se zde stal. Proto to zmiňuji. Ani se policii nedivím, pravomocí nic moc a možnost nařčení z rasismu visí nad každým jako Damoklův meč. Přeji si žít v demokratickém státě s policií, která má heslo, chránit a pomáhat. Politika politiků, které jsme si zvolili (a kteří se nám tak trochu víc začínají vymykat z rukou) jim to bohužel po všech stránkách znemožňuje. Prohlašuji zde na svou čest, že nejsem rasista. Nemám ráda zlé lidi, hloupost, omezenost a alibismus. Dále nesnáším zbraně, šarvátky, boje a války a nespravedlivost.
Mašková Irena občanka ČR a matka